Bříza Bělokorá

český název: BŘÍZA BĚLOKORÁ

latinský název: Betula pendula

země původu: Evropa, Asie

popis: Strom až 25 m vysoký s oválnou korunou. Borka za mlada hladká, žlutavě až načervenale hnědá, později bílá až šedobílá, loupavá, v dolní části kmene popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté, trojúhelníkovité až vejčité, dvojitě pilovité, ke špičce zúžené, za mlada chlupaté, později lysé. Květy v jehnědách, samčí jehnědy po 1 až 3 na konci loňských větévek, přisedlé, 3 až 7 cm dlouhé, převislé, žluté až žlutohnědé, samičí jehnědy až 4 cm dlouhé, stopkaté, zelené, zpočátku vzpřímené, po opylení převislé. Kvete v dubnu až v červnu, plodit začíná ve stáří 10 až 15 let a ožívá se až 150 let.

výskyt: Typickými místy, kde se vyskytuje bříza bělokorá jsou světlejší lesy a jejich okraje, paseky, rašeliniště, pastviny, skály. Ve stínu velmi brzy umírá. Roste na půdách chudších, sušších, i extrémně kyselých.

zajímavosti: Bříza bělokorá má i léčitelské účinky. Sbírá se zejména list, nejlépe brzy na jaře, nejúčinnější jsou mladé, ještě lepkavé listy. Brzy na jaře (březen) je možno sbírat i březové pupeny nebo stáčet mízu (tzv. březová voda či šťáva), jež je nejhodnotnější ještě před rašením listů. Listy působí močopudně, užívají se proto zejména při chorobách ledvin a močových cest či při "vodnatelnosti", uplatní se ale také při revmatismu, snižují i hladinu cholesterolu. Březové pupeny se užívají při zánětu kostí, při odvápnění kostí, harmonizují činnost slinivky a sleziny, pomáhají léčit záněty ledvin. Z březové kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, který má uplatnění zejména při kožních chorobách.

Vzhledem k tomu, že bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá velké nároky na živiny, je ideální dřevinou pro zalesňování různých zdevastovaných území. Její dřevo se používá při výrobě nábytku či jako topivo.