Buk lesní

český název: BUK LESNÍ

latinský název: Fagus sylvatica

země původu: Evropa, západní Asie

popis: Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných zemepisných šířek, ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. Buk se přirozeně vyskytuje především v biotopech bučin, v Česku tedy v nadmořských výškách 300 až 1 000 m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen.

Jedná se o opadavý, jednodomý, až 40 m vysoký strom s kmenem o průměru i přes   1 m. Borka hladká, stříbřitě šedá. Pupeny štíhlé, až 2,5 cm dlouhé, na konci špičaté a pýřité. Listy střídavé, dvouřadé, krátce řapíkaté, celistvé, vejčité až eliptické, na okraji často zvlněné, v mládí pýřité. Květy jednopohlavné, samčí vyrůstají z paždí listů ve dlouze stopkatých, převislých svazečcích, každý z drobných květů má 5 až 6 okvětních lístků a 5 až 15 tyčinek, samičí květy jsou 3četné, vyrůstají ve dvojicích v načervenalých, chlupatých číškách. Plodem jsou nažky (bukvice) uzavřené po 2 v ostnité číšce. Kvete v IV až V.
Buk lesní se dožívá až 400 let a plodit začíná ve věku 50 až 80 let.

zajímavosti: Plody jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté a to díky vyšší koncentraci taninů, tepelnou úpravou však jejich toxicita značně klesá. Při požití většího množství syrových semen dochází k zažívacím obtížím (nevolnost, průjem, případně zvracení), křečím, otupělosti a případně i ke známkám ochrnutí. Záleží ovšem na obsahu jedovatých látek v rostlině i na citlivosti daného jedince, mnozí lidé konzumují syrové bukvice bez jakýchkoliv následků. První pomocí je vyvolání zvracení a podání dávky živočišného uhlí.

Řada kultivarů buku lesního se vysazuje v parcích jako okrasné stromy, nebo masově pro dřevo. Bukové dřevo je velmi kvalitní a proto se používá v nábytkářství, truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí. Je velmi výhřevné. Dříve se suchou destilací bukového dřeva vyráběl i methanol (dřevný líh) a bylo i materiálem pro výrobu dřevoplynu.