HÁZENÁ - MARTIN KOVAŘÍK - LEVÁ SPOJKA PŘIŠLA DO JIČÍNA NA LIMITOVANÝ PŘESTUP Z MATEŘSKÉ ZRUČE NAD SÁZAVOU - ZPRAVODAJSTVÍ, FOTO

„POCHOPIL JSEM, ŽE JIČÍN JE HÁZENKÁŘSKÉ MĚSTO“, HLÁSÍ POSILA EXTRALIGOVÝCH HÁZENKÁŘŮ PO DOMÁCÍM TURNAJI ZEPOS CUP

Zručský Martin Kovařík přešel z mateřské Zruče nad Sázavou do extraligového Jičína

Jičín - Další posilou jičínských házenkářů se v letním přestupním období stal Martin Kovařík. Tato levá spojka přišla do Jičína na limitovaný přestup z mateřské Zruče nad Sázavou, přičemž poslední dva roky hrál Martin v pražském Chodově první ligu. Po úvodních týdnech náročné přípravy a herních prověrkách na turnaji v polském Glogówe a na domácím Zepos Cupu, kde byl Martin Kovařík vyhlášen nejlepším hráčem, nám ochotně odpovídal na otázky týkající se jeho házenkářských začátků, působení v předchozích klubech a očekávání v barvách jičínského Ronalu.

Martine, mohl bys nám popsat, jaké byly tvé začátky v házené? Byla házená od začátku tvým sportovním favoritem nebo jsi dělal i jiné sporty?

Přiznám se, že házená nebyla první volba. Protože jsem bydlel kousek od tenisových kurtů, byl první logickou volbou tenis. Dostal jsem krásnou barevnou raketu a s nadějí na wimbledonské finále jsem rozjel svou tenisovou kariéru. Házenou jsem začal až v 7 letech, kdy se hodně spolužáků ze základky rozhodlo házenou vyzkoušet, takže jsem se nechal zlákat také. A s malými přestávkami jí zkouším dodnes. Do 15 ti let jsem zvládal kombinovat tenis a házenou, ale pak jsem se musel rozhodnout, protože už to časově nebylo slučitelné. Vybral jsem si házenou a nelituju toho. Což neznamená, že jsem na tenis zanevřel. Jen jsem se musel vzdát toho skvělého snu o finále Wibledonu.

Jaký je tvůj sportovní vzor?

Mým největším sportovním vzorem je můj táta, který ve mně vypěstoval lásku ke sportu, naučil mě bruslit, hrát tenis, kopat do míče. Ale hlavně mě jako malého brával s sebou na svoje zápasy, ať se jednalo o tenis nebo hokej, což pro mě byl neskutečný zážitek. A vždycky se mi líbilo, že se nebál porvat se za tým, žádnej balonek pro něj nebyl ztracenej. Řekl jsem si, že budu jako on. Čistě z házenkářského prostředí se mi líbí styl francouzského házenkáře Valentina Porteho.

Prozradíš nám, jakými házenkářskými kluby jsi prošel, na který tým, hráče či trenéra nejraději vzpomínáš?

Začínal jsem ve Zruči nad Sázavou, kde jsem vydržel do 15 let. Pak přišla šance zahrát si v Novém Veselí, kde jsem absolvoval dorostenecké kategorie. V týmu nás bylo dost ze Zruče, takže i dojíždění bylo zábavnější. Po roční pauze jsem si vyzkoušel v dresu Nového Veselí prvoligovou mužskou házenou. Poté jsem na tři roky odešel studovat do Brna a nebyl čas na častější tréninky. Proto jsem pokračoval ve Zruči, kde jsme hráli II. ligu. Později jsem se z Brna přesunul do Prahy a naskytla se šance zkusit štěstí v týmu TJ JM Chodov. Tam jsem strávil dva krásné roky, které mě posunuly jak házenkářsky, tak lidsky. A teď přichází nová výzva v Jičíně:-). Z trenérů určitě moji kariéru nejvíce ovlivnil chodovský trenér Jirka Bareš, kterého zná většina házenkářského světa jako Cowleyho. Díky jemu a partě na Chodově mě házená bavila a významně mi pomohl k tomu, že mám šanci si zahrát v Jičíně. Nerad bych zapomněl třeba na Karla Chalupu, který mě vedl ve Zruči nebo na Pavla Hladíka, pod kterým jsem absolvoval angažmá v Novém Veselí. Samozřejmě mimo trenérů vzpomínám i na hráče, se kterými jsem si mohl zahrát a především na hrozně moc zážitků a akcí, které jsem s nimi zažil, ať jsem hrál kdekoliv.

Působil jsi někdy v některém z reprezentačních výběrů?

Ne ne, nepůsobil. Holt mi zatím dres s lvíčkem na prsou stále uniká.

Mohl bys nám popsat, jak probíhalo jednání s klubem HBC Ronal Jičín? Byla tato nabídka překvapující a odmítl jsi i jiné nabídky?

Bezprostředně po skončení sezóny se nikdo s konkrétní nabídkou neozval, i když nějaké náznaky byly. Později se mi telefonicky ozval Petra Babák, což mě velmi překvapilo. Předložil mi zajímavou nabídku a nastínil vize jičínské házené. Po pár dnech, kdy jsem vše probral s rodinou, sesbíral si nějaké informace o tom, jak to v Jičíně funguje, jsem na nabídku kývnul. Jednání bylo velice korektní a už teď můžu říct, že jsem se rozhodl dobře.

Vnímal jsi jičínskou házenou v minulosti nebo až poté, kdy jsi byl osloven s nabídkou přestupu?

Určitě jsem jí vnímal i v minulosti, v žákovských kategoriích jsme se s Jičínem potkávali celkem pravidelně, stejně pak v dorostu a mužích, kdy to byly hodně náročné bitvy. V posledních dvou letech jsem v chodovském dresu nastupoval proti jičínskému „béčku“ v I. lize a nic se nezměnilo. Těžké, náročné zápasy, především v Jičíně, kde se hrálo hodně těžko.

Jak bys popsal „jičínskou kabinu“? Jak rychle ses v ní adaptoval?

Kluci v kabině jsou super, fakt správní „blázni.“ Přijali mě velice dobře, samozřejmě proběhla nějaká počáteční poznávací fáze, ale teď si myslím, že už jsem zapadl. Hodně tomu napomohly soustředění, turnaje a další stmelovací akce. Věřím, že právě kolektiv bude základ úspěchu v letošní sezóně.

Máš za sebou letní přípravu v novém klubu, můžeš ji porovnat s přípravou v tvých předchozích působištích?

Byla náročná jako všechny předchozí. Ale každý tým měl určitá specifika, ve Veselí to byl objem tréninků, který byl větší, oproti tomu v Jičíně mi přijdou tréninky intenzivnější. Příprava v Jičíně se hodně podobá té na Chodově, kde bylo méně tréninků, ale byly o to intenzivnější. Ale tím, že se na Chodově s fyzickou přípravou pracovalo fakt dobře, tak to pro mě v Jičíně nebyla taková pecka. I když jasně, na Čeřovku zase nějakou chvíli úplně nemusím.

V novém týmu jsi odehrál přípravná utkání včetně zápasů na domácím mezinárodním turnaji ZEPOS CUP, na jehož konci jsi byl vyhlášen nejlepším hráčem. Co si myslíš o svém a týmovém výkonu na tomto turnaji? Je toto ocenění před sezónou pro tebe motivací?

Jsem hlavně rád, že se nám podařilo turnaj zvládnout jak výsledkově, tak herně. Samozřejmě je to jen příprava, ale ukázalo se, že jdeme správnou cestou a výkon celého týmu se od začátku přípravy zlepšuje, což si myslím, že jsme předvedli i na ZEPOS CUPU. Super nám chytali všichni tři gólmani, dobře pracovala obrana. Ještě máme drobné mouchy v postupném útoku, ale ty snad dokážeme do prvního ostrého zápasu odstranit.

Co se týká mého výkonu, tak to by asi měl zhodnotit někdo jiný, ale samozřejmě jsem moc rád, že se mi některé zápasy povedly, i když pořád je v mé hře hodně chyb, které se snažím postupně odstraňovat. Ocenění mě překvapilo a potěšilo zároveň a jak říkáš, je pro mě velkou motivací dokázat, že jsem ho nezískal náhodou a dál se snažit podávat co nejlepší výkony.

V přípravných utkáních se ti velmi dařilo a tak věříme, že ses zapsal do podvědomí jičínských fanouškům. Je něco, co bys jim rád vzkázal?

Moc rád bych jim poděkoval, protože jejich podpora byla úplně super J Pochopil jsem, že Jičín je házenkářské město, kde fanoušci házené rozumí. Doufám, že v sezóně nás budou podporovat stejně (nebo ještě víc) a my se jim to budeme snažit vrátit dobrou házenou. Ještě jednou díky za podporu.

Přezdívka: Kovy

Narozen: 5. 3. 1993

Výška: 189 cm

Váha: 100 kg

Mateřský klub: TJ Jiskra Zruč nad Sázavou (Autor: HBC Jičín – foto: Josef Tůma, HBC Jičín)

FOTOGALERIE

(Foto: Josef Tůma, HBC Jičín)