Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.

Pranostika na akt. den

Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.

Zruč na mapě

Kliknutím otevřete mapový prohlížeč

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

PŘEKLADAČ - UPŘESNĚNÍ

Univerzální překladač na těchto webových stránkách je implementací strojového překladače, který automatizovaně překládá zadané textové informace. Nejedná se tedy o stoprocentní překlad obsahu. Systém je ale postačující k základnímu porozumění.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie města 

V roce 1032 byl založen sázavský klášter, a tím začalo osídlování Posázaví. Ve zručském kostele Povýšení sv. Kříže byl nalezen letopočet MCL (1150), takže někdy do období mezi těmito dvěma letopočty je možno datovat vznik Zruče. První zachovaná písemná zmínka o Zruči pochází až z roku 1328. Prvním vlastníkem Zruče byl Heřman. V dalších mnoha letech byla Zruč prokazatelně majetkem pánů z Kolowrat. Tento rod vlastnil ještě další sídla v Posázaví např. Chřenovice. Jeden čas si kvůli tomu i říkali Zručští z Chřenovic. V roce 1553 kupuje Zruč od Kolowratů Jiří Kalenic z Kalenic. Za Kaleniců Zruč vzkvétala natolik, že byla za vlády Ferdinanda Habsburského povýšena v roce 1561 na městečko se všemi městskými výsadami. Rodový erb Kaleniců (stříbrné buvolí rohy na červeném štítě) se stal základem pro vznik městského znaku. Městské výsady včetně trhů potvrdil a přidal ještě další výhody i Leopold I. v roce 1662.

historická Zruč

Za třicetileté války Zruč dosti upadla a v následujících asi 200 letech se na panství střídali různí majitelé. Poprvé bylo požárem vážně postiženo zručské panské sídlo v roce 178l, podruhé v roce 1826 a potřetí v roce 1871. Roku 1834 se započalo s větší přestavbou zámku. Nový zámek byl tehdy čtvercového půdorysu, bez věžiček a ozdob. Známá je rytina Eduarda Herolda z té doby. V letech 1872-78 se majitel panství stal Jan Stanislav Skrejšovský, který se přičinil o výstavbu silnice Zruč-Lipina-Krasoňovice-Hodkov. Dále ve Zruči zřídil knihovnu a záložnu. Za své politické smýšlení byl tehdejší vládou uvězněn, a když nemohl splácet půjčku u Živnostenské banky, jeho majetek brzy bance propadl. V roce 1885 od banky koupil zručské panství Jan Schebek. Jeho syn, baron Adolf Schebek, železniční inženýr, se zasloužil o celkovou přestavbu zámku, parku, ale i o výstavbu místních železnic. Železnice hodně změnila život v městečku. Schebkové pobývali na zámku až do roku 1945, od roku 1951 je na zámku sídlo radnice. Před několika lety potomci Schebků uplatnili na zámek restituční nárok, který byl uznán. Z historie městečka byla dále důležitá výstavba železobetonového mostku spojujícího starou část městečka a Malou Stranu. V roce 1911 byl uveden do provozu most přes řeku Sázavu, na který pak byla napojena silnice směr Dolní Kralovice, Soutice, Vlašim. V té době se také reguloval tok řeky pro usnadnění plavení dřeva vorařům. V roce 1928 získalo městečko první telefonní hovornu a o rok později byla dokončena elektrifikace. V roce 1936 byl postaven kostel českobratrské církve. Zcela nová etapa vývoje města se pak začala psát po roce 1939, kdy přišla již zmiňovaná firma Baťa ze Zlína a začala zde podnikat v obuvnické výrobě. Obuvnická výroba se zde udržela ještě dlouho i po znárodnění a Zruč nejvíce proslavila dětská obuv, která byla   vyvážena do mnoha zemí  Evropy i do zámoří. Výroba obuvi byla ve Zruči ukončena v roce 1997. Velké naděje byly posléze vkládány do firem, které zabraly areál bývalého obuvnického podniku a hlavně do japonské firmy ASMO v nové průmyslové zóně nad městem.

V posledních letech se ve Zruči nad Sázavou hodně změnilo. Byl zrekonstruován zámek a jeho okolí, vybudována sportovní hala, několik nových sportovišť, dětské dopravní hřiště s kuličkovou dráhou a dětským hřištěm, postupně je upravován areál Zručského dvora, řeku Sázavu překlenula nová lávka, přes Ostrovský potok byl vybudován nový most a hlavně byl konečně vyřešen nebezpečný úsek komunikace kolem hřbitovní zdi. Cyklisté se mohou těšit z nové stezky, zkrátka výčet by mohl dále pokračovat. Zruč se zkrátka mění, a to určitě k lepšímu.

(sestavila Jiřina Janatová)

 

 

Zeměpisné zařazení Zruče nad Sázavou v historii i v současnosti

Zruč nad Sázavou leží v okresu Kutná Hora.

Od okresního města je vzdáleno 30 km a od hlavního města ČR Prahy 57 km.

V okruhu 10 kilometrů od města jsou hranice okresu Kutná Hora s okresy Havlíčkův Brod a Benešov. Město se rozkládá v údolí vytvořeném nádherným meandrem Sázavy, k němuž se přimyká po pravém břehu. Na jeho teritorium řeka vstupuje z východu u zručského nádraží v nadmořské výšce 330 m a opouští je na severozápadě v místě, kde se říká Na kostelíku (332 m n.m.). V tomto místě si musela po milióny let klestit cestu masivem Chabeřických skal (399 m n.m.), který je velkolepým monumentem její erozivní činnosti a vzácným přírodním úkazem, který by si zasluhoval zvýšenou péči a ochranu. Sázava na území města přijímá po svém pravém břehu dva přítoky: Hodkovsko-Ostrovský a níže Pardidubský potok.Severně od města leží nejvyšší bod v jeho nejbližším okolí, vrch Babka se svými 440 m n.m. Od severovýchodu se k městu těsně přimyká jako přirozený val kopec Demlýnek (395 m n.m.). Na protějším břehu dosahuje křižovatka silnic U lípy nadmořské výšky 398 m n.m. Ve vzdálenosti 7 km jižně od města prochází dálnice D1.

Pod správní jednotku spadají obce Domahoř, Dubina, Nesměřice a Želivec.

Zruč nad Sázavou leží na samém rozhraní bývalých tří okresů - kutnohorského, benešovského a havlíčkobrodského.

Prvně byla Zruč zařazena pod okres Ledeč nad Sázavou a tato příslušnost bývala pro Zruč poměrně výhodná. Vzdálenost obou míst není tak velká a přírodní ráz je velmi shodný - málo úrodná půda, vhodná nejspíše pro pěstování brambor, kamenitý, kopcovitý terén, v údolích Sázavy dlouho se držící mlhy. To vše je okraj Českomoravské vrchoviny. Vzájemná dostupnost obou míst je dobrá již od roku 1903, kdy byla zahájena doprava na železniční trati Čerčany - Kácov - Zruč - Ledeč - Světlá n.Sázavou. Přesto v roce 1960, kdy došlo k novému územnímu členění, přes protesty místních úřadů i obyvatel, připadla Zruč nad Sázavou k okresu Kutná Hora. Nelibost místních spočívala v tom, že vzdálenost Zruč nad Sázavou - Ledeč nad  Sázavou je necelých 20 km, zatímco vzdálenost Zruč n.S. - Kutná Hora je více jak 30 km.Kutnohorsko je daleko úrodnější a mírnější, než drsné Zručsko. Jen těžko lze srovnávat výnosy na Kutnohorsku a Čáslavsku se Zručskem.

 

V minulosti zdejší obyvatelstvo živila nuzná políčka a příležitostná práce na  panském. Průmysl zde rozvinutý nebyl. Až po příchodu firmy Baťa do  Zruče, se po roce 1939, začal počet obyvatel prudce zvyšovat a průmysl i výstavba se rozrůstaly. Firma Baťa zde našla dostatek pracovních sil a plánovala ze Zruče udělat město s nemocnicí, letištěm, atd. s několika tisíci obyvateli.

Když došlo k výstavbě vodního díla Želivka, které se nachází v bezprostřední blízkosti Zruče, došlo k zatopení obcí Dolní Kralovice a Švihov. Část obyvatel se tehdy rozhodla založit si nové domovy právě ve Zruči nad  Sázavou. Po dostavbě úpravny vody na Želivce přišli mladí odborníci. A přestože pro ně byly postaveny byty v Hulicích, ne všichni se chtěli usadit v malé vesnici, ale raději hledali možnosti bydlení ve Zruči nad  Sázavou. Tak vlastně byla zahájena "řadová" výstavba domů ve Zruči. Velký význam pro Zruč nad Sázavou měla výstavba dálnice D1 Praha - Brno. Zde se opět potvrdilo někdejší nepříliš vhodné přičlenění k okresnímu městu Kutná Hora. Spousta lidí přestala jezdit za speciálními lékaři a nákupy do vzdáleného okresního města, přestala využívat tamní kulturní stánky a raději si "sjížděla" do Prahy. I když je to o pár kilometrů dál, časově je to dodnes mnohem výhodnější. Potvrdilo se to i v nedávné minulosti, po téměř katastrofálním pádu největšího podniku - obuvnického závodu Sázavan, kdy se lidé při hledání pracovních míst nevydávali do  okresního města, které samo zápasí s nezaměstnaností a kam je po zrušení některých autobusových spojů horší dostupnost, ale raději se vydávají do Prahy, kam jezdí přímý autobus, který zřídila místní soukromá firma a zájemce za 45-50 minut dopraví ke stanicím pražského metra. Nicméně zůstává faktem, že Zruč nad Sázavou je třetím největším městem stávajícího kutnohorského okresu (po Kutné Hoře a Čáslavi).

Město Kutná Hora, kam od  1.1.2003 opět připadáme, neboť naše snaha stát se pověřenou obcí III. stupně vyzněla naprázdno, je zapsané na seznamu UNESCO. Kutná Hora a jeho blízké okolí jsou bohaté na kulturní památky, a proto se  orientují na rozvoj cestovního ruchu, což je zcela logické. Na památky daleko chudší Zručsko a vlastně velká část Posázaví, se musí zákonitě orientovat zcela jiným směrem. Sama Zruč n.S. musí využít své výhodné polohy nedaleko dálnice D1, nevelké vzdálenosti od Prahy, bezprostřední blízkost rozhraní krajů a spíše hledat možnosti zprůmyslnění této oblasti. Zaměřit se na vytváření průmyslových zón, protože jsou zde v tomto směru velké možnosti i dostatek pracovních sil.

Zachovat Zruči nad Sázavou určitá specifika a dát možnost novému rozvoji celé oblasti, tak jak toho kdysi využila firma Baťa, by jistě uvítali obyvatelé našeho města i spousta okolních vesnic a osad.