Historie města

Zruč nad Sázavou – město s bohatou historií i slibnou budoucností

Osídlování Posázaví začalo již v roce 1032 založením Sázavského kláštera. Název města Zruč nejspíš nepochází od zakladatele, jak to bývalo běžné u šlechtických sídel, ale je pravděpodobně odvozen od staročeského slova ruče, tedy bystře. Hradiště zde obtékal potok – ručej – a řeka Sázava pod ním proudila bystře – tedy ruče. Tak mohl vzniknout název Z ruče – Zruče.

První písemná zmínka o Zruči pochází z roku 1328. Jejím prvním doloženým vlastníkem byl Heřman z Chřenovic. Významným obdobím pro město byla vláda pánů z Kolowrat (1334–1553), kteří z původního hradu vybudovali pevnost s obranným systémem věží a bašt. Dodnes se z této doby zachovala Kolowratská věž. Kolowratové vlastnili i další panství v okolí, například Chřenovice, a jeden čas se nazývali „Zručtí z Chřenovic“.

Roku 1553 zakoupil Zruč Jiří Kalenic z Kalenic. Právě za jeho rodu město vzkvétal o natolik, že bylo roku 1561 povýšeno císařem Ferdinandem I. na městečko městskými výsadami. Erb Kaleniců – stříbrné buvolí rohy na červeném štítu – se stal základem městského znaku. Výsady městečka potvrdil a rozšířil v roce 1662 i císař Leopold I.

Zruč byla během třicetileté války dosti upadala. Následujících téměř 200 let se v držení panství střídali různí majitelé. Místní zámek zasáhly v letech 1781, 1826 a 1871 ničivé požáry. V roce 1834 začala větší přestavba zámku do podoby s čtvercovým půdorysem. Dnes známe podobu tehdejšího zámku díky rytině Eduarda Herolda.

V letech 1872–1878 majitelem panství ve Zruči byl Jan Stanislav Skrejšovský, který mimo jiné nechal postavit silnici Zruč–Lipina–Krasoňovice–Hodkov, zřídil knihovnu a záložnu. V roce 1885 odkoupil zručské panství od Živnostenské banky Jan Schebek zvaný "Král železnic", jeho syn Adolf – též významný železniční inženýr – se zasloužil společně se svou ženou baronkou Emmou o zásadní přestavbu zámku, jak jej už známe v dnešní podobě, i modernizaci parku a výstavbu železnice. Ta přinesla městu nové možnosti a proměnila jeho každodenní život.

Rodina Schebků obývala zámek až do roku 1948, kdy byl zestátněn komunistickým režimem. Od roku 1951 slouží zámek veřejným účelům – sídlí zde radnice, později ZUŠ a další instituce. Po Sametové revoluci získali potomci Schebků zámek zpět, ale v roce 2003 jej městu odprodali a zámecký park městu darovali. Od roku 2005 město za pomoci fondů EU postupně opravuje celý areál zámku i část Zručského dvora – opravy pokračují dodnes. Zámek se přitom proměnil v oblíbený turistický cíl zvláště zaměřený na rodiny s dětmi.

Rozvoj a modernizace

Zruč nezaostala ani v další infrastruktuře. Už v roce 1911 byl postaven most přes Sázavu, na který navázala silniční spojení do okolních obcí. Řeka byla v té době regulována kvůli plavení dřeva. Mezi další milníky patří elektrifikace městečka v roce 1929, telefonní spojení (1928) nebo výstavba kostela českobratrské církve v roce 1936.

Zcela nová etapa nastala po roce 1939 s příchodem firmy Baťa, která zde rozjela obuvnickou výrobu. Vznikla zcela nová čtvrť, které se říkalo „malý Zlín“ či „Baťov“. Obuvnický závod se proslavil zejména dětskou obuví exportovanou do mnoha zemí světa. Výroba pokračovala i po znárodnění a skončila až v roce 1997. Dnes v bývalých továrnách sídlí menší firmy, které dávají práci místním i lidem z okolí.

Město dnes

V posledních letech Zruč nad Sázavou dynamicky rozvíjí svůj potenciál. Byla postavena sportovní hala, dětská hřiště s atrakcemi včetně kuličkové dráhy, modernizovalo se dopravní hřiště i cyklostezky podél řeky. Nad městem byla postavena rozhledna Babka, otevřen Spolkový dům a vznikla nová lávka přes Sázavu i most přes Ostrovský potok. Zručský dvůr se proměnil v centrum turistického dění.

Zruč se tak stává moderním a živým městem ve středních Čechách, které se může pochlubit nejen bohatou historií, ale i přívětivou současností.

Zeměpisné zařazení

Zruč nad Sázavou leží v okrese Kutná Hora, asi 32 km od okresního města a 62 km od Prahy. Obklopuje ji malebná krajina s výrazným meandrem řeky Sázavy, která tudy protéká mezi Chabeřickými skalami – pozoruhodným přírodním útvarem. Nejvyšším bodem v okolí je vrch Babka (440 m n. m.), od severovýchodu město chrání kopec Demlýnek (395 m n. m.).

Pod správu města spadají i okolní obce: Domahoř, Dubina, Nesměřice a Želivec. Zruč historicky leží na rozhraní tří okresů – Kutné Hory, Benešova a Havlíčkova Brodu. Původně byla zařazena pod okres Ledeč nad Sázavou, od roku 1960 náleží trvale ke kutnohorskému okresu, kde je po Kutné Hoře a Čáslavi třetím největším městem.

Důležitým mezníkem v rozvoji byla výstavba vodního díla Želivka. Po zatopení Dolních Kralovic a Švihova našli noví obyvatelé domov právě ve Zruči. Výstavba dálnice D1 v její blízkosti ještě více usnadnila dostupnost města.

Ačkoliv se Zruč nad Sázavou nepodařilo stát se obcí s rozšířenou působností, město neztrácí ambice. Navazuje na rozvoj Kutné Hory, která je zapsána na seznamu UNESCO, a sama se stále více orientuje na cestovní ruch. Opravený zámecký areál, krásné okolí i kulturní život přitahují každoročně více návštěvníků.