Historie města

V roce 1032 byl založen Sázavský klášter, a tím začalo osídlování Posázaví. Ve zručském kostele Povýšení sv. Kříže byl nalezen letopočet MCL (1150), takže někdy do období mezi těmito dvěma letopočty je možno datovat vznik Zruče. Podle názvu města soudíme, že není zemanského původu, neboť nenese jméno svého zakladatele. Název Zruč odvozujeme od staročeského ruče – bystře. Hradiště, které se zde původně nacházelo, bylo obtékáno potokem – staročesky ručejem a řeka, do které se potok vlévá, ubíhala pod hradem bystře – staročesky ruče. Proto mohl být název ,, Z ruče – Zruče“ odvozen od těchto ve středověku běžně užívaných slov. První zachovaná písemná zmínka o Zruči pochází až z roku 1328. Prvním vlastníkem Zruče byl Heřman. V dalších mnoha letech byla Zruč prokazatelně majetkem pánů z Kolowrat (1334 - 1553). Podmanili si velkou část zručského okolí a z hradu vybudovali prakticky nedobytnou pevnost. Předsunuli hradební linii pomocí věží a bašt. Z této doby se do současnosti dochovala Kolowratská věže. Tento rod vlastnil ještě další sídla v Posázaví např. Chřenovice. Jeden čas si kvůli tomu i říkali Zručští z Chřenovic. V roce 1553 kupuje Zruč od Kolowratů Jiří Kalenic z Kalenic. Za Kaleniců Zruč vzkvétala natolik, že byla za vlády Ferdinanda Habsburského povýšena v roceznak 1561 na městečko se všemi městskými výsadami. Rodový erb Kaleniců (stříbrné buvolí rohy na červeném štítě) se stal základem pro vznik městského znaku. Městské výsady včetně trhů potvrdil a přidal ještě další výhody i Leopold I. v roce 1662.

Za třicetileté války Zruč dosti upadla a v následujících asi 200 letech se na panství střídali různí majitelé. Poprvé bylo požárem vážně postiženo zručské panské sídlo v roce 178l, podruhé v roce 1826 a potřetí v roce 1871. Roku 1834 se započalo s větší přestavbou zámku. Nový zámek byl tehdy čtvercového půdorysu, bez věžiček a ozdob. Známá je rytina Eduarda Herolda z té doby. V letech 1872-78 se majitel panství stal Jan Stanislav Skrejšovský, který se přičinil o výstavbu silnice Zruč-Lipina-Krasoňovice-Hodkov. Dále ve Zruči zřídil knihovnu a záložnu.

Za své politické smýšlení byl tehdejší vládou uvězněn, a když nemohl splácet půjčku u Živnostenské banky, jeho majetek brzy bance propadl. V roce 1885 od banky koupil zručské panství Jan Schebek (1815 - 1889). Jeho syn, baron Adolf Schebek, železniční inženýr, se zasloužil o celkovou přestavbu zámku, parku, ale i o výstavbu místních železnic. Železnice hodně změnila život v městečku. Schebkové pobývali na zámku až do roku 1948, od roku 1951 je na zámku sídlo radnice. Po Sametové revoluci potomci Schebků uplatnili na zámek restituční nárok, který byl uznán a zámek i park dostali zpět. V roce 2003 kupuje Město Zruč nad Sázavou zámek a zámecký park dostává od potomků bývalých majitelů darem. Ve čtyřech etapách a za pomocí fondů EU opravil v letech 2005 - 2024 celý zámecký areál i Zručský dvůr.

historická fotografie městaoprava

Z historie městečka byla dále důležitá výstavba železobetonového mostku spojujícího starou část městečka a Malou Stranu. V roce 1911 byl uveden do provozu most přes řeku Sázavu, na který pak byla napojena silnice směr Dolní Kralovice, Soutice, Vlašim. V té době se také reguloval tok řeky pro usnadnění plavení dřeva vorařům. V roce 1928 získalo městečko první telefonní hovornu a o rok později byla dokončena elektrifikace. V roce 1936 byl postaven kostel českobratrské církve. Zcela nová etapa vývoje města se pak začala psát po roce 1939, kdy přišla již zmiňovaná firma Baťa ze Zlína a začala zde podnikat v obuvnické výrobě. Obuvnická výroba se zde udržela ještě dlouho i po znárodnění a Zruč nejvíce proslavila dětská obuv, která byla vyvážena do mnoha zemí  Evropy i do zámoří. Výroba obuvi byla ve Zruči ukončena v roce 1997. 

V posledních letech se ve Zruči nad Sázavou hodně změnilo. Byl zrekonstruován zámek a jeho okolí, vybudována sportovní hala, několik nových sportovišť, dětské hřiště s kuličkovou dráhou a opravené dopravní hřiště, Zručský dvůr uprostřed města se stává centrem turistického dění, řeku Sázavu překlenula nová lávka, přes Ostrovský potok byl vybudován nový most. Cyklisté se mohou těšit z nové stezky při řece Sázavě, severně od Zruče byla postavena rozhledna Babka. Byl otevřen Spolkový dům. Zkrátka dlouhý výčet aktivit by mohl dále pokračovat. Zruč se zkrátka mění, a to určitě k lepšímu.

zámek po rekonstrukci

Zeměpisné zařazení Zruče nad Sázavou v historii i v současnosti

Zruč nad Sázavou leží v okresu Kutná Hora.

Od okresního města je vzdáleno 32 km a od hlavního města ČR Prahy 62 km.

V okruhu 10 kilometrů od města jsou hranice okresu Kutná Hora s okresy Havlíčkův Brod a Benešov. Město se rozkládá v údolí vytvořeném nádherným meandrem Sázavy, k němuž se přimyká po pravém břehu. Na jeho teritorium řeka vstupuje z východu u zručského nádraží v nadmořské výšce 330 m a opouští je na severozápadě v místě, kde se říká Na kostelíku (332 m n.m.). V tomto místě si musela po milióny let klestit cestu masivem Chabeřických skal (399 m n.m.), který je velkolepým monumentem její erozivní činnosti a vzácným přírodním úkazem, který by si zasluhoval zvýšenou péči a ochranu. Sázava na území města přijímá po svém pravém břehu dva přítoky: Hodkovsko-Ostrovský a níže Pardidubský potok.Severně od města leží nejvyšší bod v jeho nejbližším okolí, vrch Babka se svými 440 m n.m. Od severovýchodu se k městu těsně přimyká jako přirozený val kopec Demlýnek (395 m n.m.). Na protějším břehu dosahuje křižovatka silnic U lípy nadmořské výšky 398 m n.m. Ve vzdálenosti 7 km jižně od města prochází dálnice D1.

Pod správní jednotku spadají obce Domahoř, Dubina, Nesměřice a Želivec.

Zruč nad Sázavou leží na samém rozhraní bývalých tří okresů - kutnohorského, benešovského a havlíčkobrodského.

Prvně byla Zruč zařazena pod okres Ledeč nad Sázavou a tato příslušnost bývala pro Zruč poměrně výhodná. Vzdálenost obou míst není tak velká a přírodní ráz je velmi shodný - málo úrodná půda, vhodná nejspíše pro pěstování brambor, kamenitý, kopcovitý terén, v údolích Sázavy dlouho se držící mlhy. To vše je okraj Českomoravské vrchoviny. Vzájemná dostupnost obou míst je dobrá již od roku 1903, kdy byla zahájena doprava na železniční trati Čerčany - Kácov - Zruč - Ledeč - Světlá n.Sázavou. Přesto v roce 1960, kdy došlo k novému územnímu členění, přes protesty místních úřadů i obyvatel, připadla Zruč nad Sázavou k okresu Kutná Hora. Nelibost místních spočívala v tom, že vzdálenost Zruč nad Sázavou - Ledeč nad  Sázavou je necelých 20 km, zatímco vzdálenost Zruč n.S. - Kutná Hora je více jak 35 km. Kutnohorsko je daleko úrodnější a mírnější, než drsné Zručsko. Jen těžko lze srovnávat výnosy na Kutnohorsku a Čáslavsku se Zručskem.

V minulosti zdejší obyvatelstvo živila nuzná políčka a příležitostná práce na  panském. Průmysl zde rozvinutý nebyl. Až po příchodu firmy Baťa do  Zruče, se po roce 1939, začal počet obyvatel prudce zvyšovat a průmysl i výstavba se rozrůstaly. Firma Baťa zde našla dostatek pracovních sil a plánovala ze Zruče udělat město s nemocnicí, letištěm, atd. s několika tisíci obyvateli.

Když došlo k výstavbě vodního díla Želivka, které se nachází v bezprostřední blízkosti Zruče, došlo k zatopení obcí Dolní Kralovice a Švihov. Část obyvatel se tehdy rozhodla založit si nové domovy právě ve Zruči nad  Sázavou. Po dostavbě úpravny vody na Želivce přišli mladí odborníci. A přestože pro ně byly postaveny byty v Hulicích, ne všichni se chtěli usadit v malé vesnici, ale raději hledali možnosti bydlení ve Zruči nad  Sázavou. Tak vlastně byla zahájena "řadová" výstavba domů ve Zruči. Velký význam pro Zruč nad Sázavou měla výstavba dálnice D1 Praha - Brno. Zde se opět potvrdilo někdejší nepříliš vhodné přičlenění k okresnímu městu Kutná Hora. Spousta lidí přestala jezdit za speciálními lékaři a nákupy do vzdáleného okresního města, přestala využívat tamní kulturní stánky a raději si "sjížděla" do Prahy. I když je to o pár kilometrů dál, časově je to dodnes mnohem výhodnější. Potvrdilo se to i v nedávné minulosti, po téměř katastrofálním pádu největšího podniku - obuvnického závodu Sázavan, kdy se lidé při hledání pracovních míst nevydávali do  okresního města, ale raději se vydávají do Prahy, kam jezdí několikrát denně přímý autobus a zájemce za 45-50 minut dopraví ke stanicím pražského metra. Nicméně zůstává faktem, že Zruč nad Sázavou je třetím největším městem stávajícího kutnohorského okresu (po Kutné Hoře a Čáslavi).

Město Kutná Hora, kam od  1.1. 2003 opět připadáme, neboť naše snaha stát se pověřenou obcí III. stupně vyzněla naprázdno, je zapsané na seznamu UNESCO. Kutná Hora a jeho blízké okolí jsou bohaté na kulturní památky, a proto se  orientují na rozvoj cestovního ruchu, což je zcela logické. I Zruč se vydává stejným směrem a nově zrekonstruováným zámeckým areálem láká čím dál více turistů. 

Zruč se stává moderním městem, které má jak svým občanům, tak návštěvníkům, co nabídnout.

nový vizuál města